Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ďáblova bible ( Codex Gigas )

2. 10. 2007

Takže začneme :


Kodex Gigas



Kodex Gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex Gigas (v překladu „Obrovská kniha“), nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.





Kodex Gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×22 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktýnského řádu. Hmotnost celého kodexu bývá uváděna kolem 80 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.

Historie kodexu

Kodex patrně vznikl v dnes již neexistujícím klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (12901332) jej odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 14771593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.

Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty - mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti (www.mestochrast.cz) je připomenut alespoň maketou. Od září 2007 do ledna roku 2008 bude k vidění i v pražském Klementinu a pak se zase vrátí do švédské metropole.

Obsah kodexu

Do knihy je latinsky vepsána celá bible (Starý a Nový zákon), Kosmova kronika česká, a řada dalších traktátů (mj. z historie, etymologie a fyziologie) a menších spisů, kalendář s nekrologem, seznam bratří podlažického kláštera, zaklínadla a různé dobové záznamy.

Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Značně poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad, jako kdyby celá kniha byla skutečně sepsána během velmi krátké doby (viz legenda o sepsání).

Na listu 290 je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. Několik listů předtím je napsáno na zčernalém pergamenu, a má charakter velmi ponurý, hodně odlišný od celého zbytku kodexu.

Legenda o sepsání Ďáblovy bible

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Mnich pouze z vděčnosti přidal jeho obrázek.

I přes tuto legendu o svém sepsání nebyl kodex Gigas nikdy zatracen inkvizicí, a byl různými učenci bedlivě studován.



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

T...........

(Z.........., 2. 2. 2010 18:24)

trapný.........to je na wikipedii :(

Kodex je super

(kozisek, 6. 1. 2008 12:52)

jo je to fakt dobry byla jsem tam zeskolou a fakt super

pklp

(okok, 4. 10. 2007 16:10)

jo tyhle stranky mi pomohli jednou už ve škole