VÝPISKY & REFERÁTY

                                                                          Pokoření Nového světa

Kryštof Kolumbus objevil Ameriku v roce 1492. Následující století bylo na nově objeveném kontinentu ve znamení dobyvatelských výprav Španělů. Z nepřeberného množství jsme pro tebe vybrali šest nejkrvavějších dobyvatelů Nového světa.

Vasco Núñez de Balboa

Žil: 1475 až 1519

Dobýval: oblast dnešní Panamy

Čin, který jej proslavil: objevil Tichý oceán

Krutý intrikář

Vasco Núñez de Balboa (čti vasko nuněs de balboa) pocházel ze španělského šlechtického rodu. V roce 1500 se vydal do nové kolonie na ostrově Hispaňola, kde založil farmu, ale brzy zkrachoval a kvůli dluhům musel ostrov tajně opustit. Dostal se do prvního Evropany založeného města na pevnině (v oblasti dnešní Panamy), kde se pomocí intrik záhy stal starostou a krátce nato i guvernérem celé provincie. Touha po zlatě jej ale hnala na objevitelské výpravy do vnitrozemí. Cestou masakroval a podroboval si indiánské kmeny. V roce 1513 dorazil se svou družinou k Tichému oceánu, který pojmenoval Jižní moře a zabral jej pro španělského krále. Poslední léta života strávil v boji o moc v provincii. Nakonec byl svým rivalem Pedrariasem Dávilou zajat a popraven setnutím hlavy.

Juan Ponce de Léon

Žil: 1460 až 1521

Dobýval: oblast dnešní Floridy

Čin, který jej proslavil: první conquistador na území dnešního USA

Za pramenem mládí

Juan Ponce de Léon (chuan ponse de leon) patří k těm prvním z prvních. Do Nového světa se vydal už na druhé plavbě Kryštofa Kolumba v roce 1493. Jako osadník se s celou rodinou usídlil na Hispaňole. Brzy se z něho stal vojenský velitel a zástupce guvernéra ostrova a krátce poté podnikl výpravu na okolní ostrovy. Objevil dnešní ostrov Portoriko, kde nalezl velký zdroj zlata, a stal se zde prvním guvernérem. Zde také zaslechl indiánskou legendu o prameni, který omlazuje lidi. Rozhodl se jej objevit, a proto se v roce 1506 vydal opět na moře. Objevil Bahamy a v roce 1513 přistál na pevnině, kterou pojmenoval jako Zemi(?) květin – Florida. Když se sem v roce 1521 vrátil i s 200 osadníky, dostal se do střetu s tamními indiány. V následném boji byl raněn šípem a spolu s všemi osadníky z Floridy uprchl na Kubu. Brzy poté svému zranění podlehl.

Hernán Cortes

Žil: 1485 až 1547

Dobýval: oblast dnešního Mexika

Čin, který jej proslavil: rozdrtil říši Aztéků

Mocná říše na kolenou

Vůbec nejznámějším conquistadorem byl Hernán Cortes (ernan kortes). V roce 1503 odjel na Hispaňolu, kde se účastnil vojenských výprav proti domorodým indiánům. V roce 1511 se stal vysokým vojenským představitelem samosprávy na Kubě, ale pro neshody s guvernérem ostrova se rozhodl, že odejde. V roce 1519 vyrazil s 11 plachetnicemi a 600 muži do Mexika na poloostrov Yucatán. Cílem výpravy bylo samozřejmě zlato. Aby Cortes znemožnil svým mužům ústup, nechal po přistání deset lodí spálit a poslední poslal zpátky na Kubu. Na místě vylodění založil dnešní město Velacruz. Místní indiáni vítali Španěly přátelsky, protože je pokládali za bohy. Cortes toho dokázal využít a bez odporu se dostal až do hlavního města Aztécké říše Tenochtitlanu, kde zajal nejvyššího vládce říše Montezumu II. V následujícím roce se ale musel na pobřeží utkat se španělskými vojáky kubánského guvernéra. Indiáni využili Cortesovy nepřítomnosti ve svůj prospěch a zmocnili se opět vlády nad svým územím. V roce 1521 proto Cortes do Tenochtitlanu vtrhl násilím a znovu se ujal moci. Té už se Španělé v Mexiku nevzdali.

Francisco Pizarro

Žil: 1475 až 1541

Dobýval: oblast dnešního Peru

Čin, který jej proslavil: zničil říši Inků

Krvavé zlato

Francisco Pizarro (fransisko pisaro) měl po svém otci, španělském plukovníkovi, válčení v krvi. V roce 1502 se vydal za oceán na Hispaňolu a později přesídlil do Panamy. V roce 1513 se zúčastnil výpravy Vasco Núñeze de Balboa přes panamskou šíji k Tichému oceánu. Později se proti svému veliteli postavil a přidal se na stranu panamského guvernéra Pedrariase Dávily. Právě jeho zrada byla příčinou Núñezovy potupné smrti na popravišti. Pizarrovi to nicméně vyneslo přízeň nového guvernéra. V roce 1522 dorazil do Panamy conquistador Pascual de Andagoya a vyprávěl o zlatem překypující říši zvané Peru. Na základě jeho vyprávění Pizarro v následujících letech zorganizoval postupně tři vojenské výpravy do Jižní Ameriky. Až třetí z nich v roce 1529 slavila úspěch. Tehdy Pizarro na pobřeží Peru vybudoval opevněné město, kde zanechal část své posádky. Sám se sem vrátil až o tři roky později a našel svou pevnost vypleněnou indiány. V listopadu 1532 se vydal se 180 muži na vojenské tažení do centra říše Inků, zajal jejich vládce Atahualpu, kterého následně nechal popravit a podrobil si celou říši.

Hernando de Soto

Žil: 1497 až 1542

Dobýval: středozápad dnešního USA

Čin, který jej proslavil: první Evropan a americkém středozápadě

Divoký západ 16. století

Hernando de Soto (ernando de soto) si získal přízeň panamského guvernéra už ve svých sedmnácti letech, kdy do Nového světa přijel. Vynikal v jízdě na koni a v boji. Obě tyto zkušenosti se mu hodily při jeho práci – chytání indiánských otroků. Už jako mladík byl vyhlášený krutým a nelítostným chováním vůči indiánům. V roce 1532 se de Soto přidal k Pizarrově výpravě do Peru, kde se díky ukořistěnému zlatu stal jedním z nejbohatších mužů světa. Bohatý a slavný se vrátil do Španělska, ale už v roce 1539 se vydal znovu za moře, tentokrát do Severní Ameriky. Jeho výprava po kontinentu začala na Floridě, odkud se vydal na sever, prošel územím deseti států dnešního USA a vše, co viděl, zabral pro španělského krále. V roce 1542 již na zpáteční cestě v jedné indiánské vesnici, dnešním Arkansasu, zemřel. Jeho výprava však pokračovala dále až do Mexika.

Francisco Vázquez de Coronado

Žil: 1510 až 1554

Dobýval: západ dnešního USA

Čin, který jej proslavil: první Evropan, který podnikl cestu po západě Severní Ameriky

Úspěšné zklamání

Francisco Vázquez de Coronado (fransisko baskes de koronado) přijel do Ameriky ve svých 25 letech. Pocházel z bohaté rodiny, tak pro něj nebylo těžké se rychle prosadit. Vzal si dceru vysokého úředníka v Mexiku, a když se o tři roky později vyznamenal v brutálním potlačení vzpoury indiánských otroků, stal se guvernérem jedné z mexických provincií. To mu ale nestačilo. Chtěl zbohatnout ještě víc, a když slyšel zkazky o zlatem přetékajících indiánských městech na severu, uspořádal výpravu s 300 španělskými vojáky a 1000 indiány. Výprava prošla územím dnešních států Kalifornie, Nové Mexiko a Arizona. Na své cestě narazil Coronado v roce 1540 na indiány Zuni žijící v pueblu, které Španělé považovali za ono „zlaté město“. Po krvavé bitvě conquistadoři pueblo dobyli a vyplenili. Žádné zlato však nenašli. Podobně dopadli i v dalších indiánských vesnicích. Výprava se vracela zpátky do Mexika jako neúspěšná, nicméně do historie se zapsala jako jedna nejvýznamnějších při dobývání Ameriky. V roce 1544 byl Coronado zbaven funkce guvernéra pro brutální nakládání s domorodým obyvatelstvem a posledních 10 let života strávil v ústraní.

Krutí Španělé

Španělští dobyvatelé se k původním obyvatelům Nového světa chovali velmi krutě. Pohanské indiány nepovažovali za sobě rovné a často ani za lidské bytosti. Masově vyvražďovali celé vesnice, případně zajímali indiány jako své otroky. Dobyvatelé byli lační po zlatě a nově objevenou zemi zabírali pro svého krále. Španělsko bylo počátkem 16. století nejmocnějším impériem na světě, kterému mohlo konkurovat pouze Portugalsko. Portugalci se však věnovali spíš výbojům na jih a na východ.

Rychlá kolonizace

Už druhou Kolumbovu výpravu do Nového světa v roce 1493 provázeli kolonisté, celé rodiny španělských osadníků, kteří se na ostrovech hodlaly usídlit natrvalo. Už v roce 1502 vyplula ze Španělska obří flotila 30 lodí s kolonisty. Prvním kolonizovaným ostrovem byla Hispaňola (dnešní Haiti), brzy poté následovala Kuba, Portoriko a další ostrovy Karibiku. Vlastní kontinent začal být osídlován od roku 1510 z oblasti dnešní Panamy.

Slovníček

Nový svět – tak se přeneseně říká americkému kontinentu. Dobyvatelé jej v prvních desetiletích považovali za Indii

Kolonizace – osídlování nového území, mnohdy spojené s krvavými boji

Conquistador (čti konkvistador) – slovo převzaté ze španělštiny znamená dobyvatel a používá se specificky pro období dobývání Nového světa

Guvernér – zastupitel krále, nejvyšší představitel dobyté provincie

Pueblo – indiánská terasovitá stavba